Je česká ekonomika připravená na „direkt“ od COVID-19?

Jak moc se stávající situace se šířením COVID-19 dotkne výkonu české ekonomiky? Je připravena na pokles? Jak se s poklesem ekonomiky vypořádá státní rozpočet?

Česká ekonomika se nyní nachází ve velmi komfortní situaci. Je však provázaná s evropskou natolik, že problémy u našich obchodních partnerů se u nás dříve nebo později nutně projeví. Dovoz z EU28 loni dosáhl 2,5bil. korun a celkově činil přes 62 % celkového dovozu. U vývozu do evropských zemí je to ještě markantnější. Loni jsme do EU28 vyvezli zboží a služby za více než 3,8bil. korun, což bylo 83 % celkového českého exportu.

Patnáct zapovězených zemí a ČR

Oněch 15 zemí, které česká vláda označila jako „zapovězené“ v souvislosti s COVID-19, jsou našimi důležitými zahraničními partnery. Obchodní výměna sice není omezena, ale v případě poklesu ekonomiky u našich partnerů, to pocítíme velmi rychle. Podíl importu z těchto zemí tvořil loni z celkového dovozu ze zahraničí plných 63 %. V rámci celkové exportu to bylo téměř 65 %. Jakékoli zpomalení ekonomiky v těchto zemích se nás bude zásadně týkat. A dnes už je naprosto jasné, že dojde ke zpomalení růstu HDP ve většině těchto zemí vlivem COVID-19.

Nástroje ČNB

ČNB má 2T REPO sazbu na 2,25 %, takže na podporu ekonomiky může sáhnout i k několikerému snížení sazeb. Jednoduše řečeno, ČNB disponuje stále poměrně velkým prostorem pro stimul naší ekonomiky. To ale není zdaleka jediný „trumf“, který má domácí ekonomika v rukávu. Dalším pozitivem je fakt, že banky nyní budou vstřícnější vůči firmám, živnostníkům, ale i všem fyzickým osobám. Očekáváme, že podpora domácností ze strany bank se projeví ve vyšší dostupnosti úvěrů a možnosti rozložení nebo pozastavení splátek stávajících půjček. Domníváme se, že ČNB nebude aktuální vládní aktivitě házet klacky pod nohy a bude požadovat po bankách vyšší obezřetnost ve vztahu k rizikovosti klientů. V neposlední řadě pomůže české ekonomice velmi slabá koruna, která v těchto dnech atakuje hranici 26,20 EURCZK.

Nejnižší nezaměstnanost v EU

Domácí nezaměstnanost dosáhla v únoru 3 %, což je naprosto vynikající výsledek. I přes snižující se tempo domácí ekonomiky si stále držíme evropské prvenství v této oblasti. V případě mírného nárůstu počtu lidí bez práce by se nekonal žádný katastrofický scénář, protože stále máme vysoký počet volných pracovních míst. Ten se bude při delším negativním vlivu COVID-19 na českou ekonomiku pravděpodobně snižovat a bude výrazně převyšovat počet lidí bez práce. Poslední čísla totiž ukazují, že volných míst bylo v ČR v únoru přes 351 tis., ale uchazečů jen 227 tis.

Vlastní měna, vlastní inflace, vlastní sazba

Hrubý domácí produkt za celý loňský rok vzrostl o 2,4 %, což nás řadí mezi země se stále slušnou kondicí ekonomiky. S tím úzce souvisí i otázka inflace, která je výrazně odlišná od harmonizovaného růstu cen v eurozóně. Zatímco naše spotřebitelské ceny rostly v únoru o 3,7 %, stejná statistika v EMU ukázala na růst o 1,2 %. To vše v momentě, kdy domácí klíčová sazba je na hranici 2,25 %, zatímco ta evropská je na nule. V době ekonomického poklesu, který je výrazně odlišný od průměru zemí v eurzozóně, je maximálně výhodné mít vlastní měnu a národní banku, která řeší pouze domácí cenovou hladinu. V případě, že bychom v ČR platili eurem, a zároveň bychom měli „českou inflaci“, nastala by situace, kdy by ČNB potřebovala mít sazby mnohem výše, než jaké jsou v eurozóně. ECB totiž neřeší českou inflaci, ale jen evropskou. Naše spotřebitelské ceny by byly výrazně výše právě kvůli tomu, že hlavní referenční sazba ECB by byla na stávající nule. Dnes je navíc významným protiinflačním faktorem slabá česká koruna a tato výhoda by v případě zavedení eura pochopitelně padla.      

Státní rozpočet

Český stát letos hospodaří s plánovaným schodkem rozpočtu ve výši 40 mld. korun. Poslední roky silného ekonomického růstu jsme promarnili vysokými státními výdaji. Nedokázali jsme sladit výdaje a příjmy státu na stejnou hodnotu. O přebytkovém státním rozpočtu, který by se v době velmi silného ekonomického růstu dal očekávat, ani nemluvě. Vynikající roky máme nyní za sebou. Už nyní je jasné, že dopady COVID-19 pošlou státní rozpočet do výraznějšího schodku. Na druhé straně celkové zadlužení státu se pohybuje na hranici 30 % HDP, což nás řadí k absolutní elitě mezi evropskými zeměmi. Optikou toho je státní kasa připravená na hlubší deficit, aniž by to implikovalo následné strukturální problémy. I kdyby se schodek rozpočtu zdvojnásobil, či dokonce atakoval hranici 100 mld. korun, ani potom by se zřejmě nic dramatického nedělo. Problémy mohou nastat až v případě táhlého boje s koronavirem a drtivým dopadem do ekonomik, na které jsme navázáni.